Zákonné povinosti zaměstnavatelů

Zákonné povinnosti zaměstnavatelů:

Výňatek ze zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti:

§ 81

(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných dílen provozovaných občanským sdružením,47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo církevní právnickou osobou48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).

(3) Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c).

(4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

(5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

§ 82

(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.50)

(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný územní finanční orgán podle sídla zaměstnavatele.

§ 83

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit úřadu práce příslušnému podle § 82 odst. 2.

§ 84

Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušného úřadu práce sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.


Výňatek z vyhlášky 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

ČÁST TŘETÍ

VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ČTVRTLETNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANCŮ, KTEŘÍ JSOU OSOBAMI SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
(K § 78 odst. 9 zákona)

§ 11

(1) Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

(2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 6) ,
e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny 7) ,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) .

(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená týdenní pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(4) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

§ 12

Pro účely splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, se průměrný přepočtený počet těchto zaměstnanců zjišťuje podle § 11; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.

§ 13

Při stanovení průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, na které je poskytován příspěvek, se postupuje podle § 11.

§ 14

Výpočty podle části třetí se provádějí na dvě platná desetinná místa. U peněžitého plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

 

ČÁST ČTVRTÁ

VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ A VÝPOČET PLNĚNÍ POVINNÉHO PODÍLU
(K § 81 odst. 5 )

§ 15

Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců

(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají pouze zaměstnanci v pracovním poměru.

(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy 6) ,
e) v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny 7) ,
a celkové stanovené týdenní pracovní doby 8) bez svátků připadající v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) .

(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu 8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.

(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.

§ 16

Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zjištěného podle § 15 se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

 

Způsob výpočtu plnění povinného podílu

§ 17

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v § 15; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát.

§ 18

(1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se zdravotním postižením, které si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce 1 je větší, než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen jako nejvyšší; kalendářním čtvrtletím se pro tyto účely rozumí kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.

(3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné, která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

§ 19

Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel zaměstnat ve výši povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením, jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona.

§ 20

Výpočty podle části čtvrté se provádějí na dvě platná desetinná místa. U peněžitého plnění se výsledná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru.